Grantová soutěž společnosti ČSRKCH

Deadline přihlášky 25. března 2024

Více info

Zpráva ze zahraniční stáže na Oční klinice v Helsinkách, Finsko
15. - 19. 5. 2006

Úvodem bych chtěla poděkovat paní doktorce Dohnalové za skvělou organizaci zahraničních stáží a firmě Pfizer.

Měla jsem možnost zúčastnit se velmi zajímavé a pro mne přínosné týdenní stáže ny výše uvedené klinice. Chtěla bych se s vámi podělit o každodenní zážitky z odborné praxe.

Na univerzitní oční kliniku jsem dojížděla tramvají z místa svého ubytování. První den mě vřele přivítala paní sekretářka a na to i pan profesorem Kivelä.

Pan profesor osobně mne provedl budovou oční kliniky. Skládá se ze 7 pater, 2 patra jsou pro pacienty podstupující operaci katarakty, většinou ambulantně, jedno patro je pro pacienty s vitreoretinálním onemocněním, jedno patro zaujímá dětská oftalmologie, v polovině dalšího patra je strabolog a optika, a v druhé polovině jsou 4 specializované oční sestry, které se věnují zrakově postiženým. Každá z nich se věnuje jiné věkové skupině. Ve druhém patře sídlí glaukomová ambulance a místnosti s přístrojovým vybavením – perimetry, OCT, HRT, FAG + ICG, elektrofyziolog. přístroje. Zde má své místo i neurooftalmologická ambulance. V prvním patře má kancelář pan profesor, je zde zasedací místnost vyzdobená unikátními starými přístroji, mají zde například vystaven vůbec první keratom. Také jsou zde místnosti pro vědecké výzkumy, rohovková banka a patologická laboratoř, kde pracuje patolog zabývající se jen oční problematikou. V přízemí jsou další specializované ambulance – ambulance pro diabetickou retinopathii, makulární onemocnění, onkologická ambulance, všeobecná ambulance a 2 zákrokové sály. V samostatné budově spojené chodbou mají 6 operačních sálů.

Jak to obecně chodí ve finských očních ambulancích? V každé ambulanci se lékař přivítá a loučí s pacientem podáním ruky, lékař si sám vyšetří visus, nitrooční tlak měří jen aplanačně. Na vyšetření refrakce nepoužívají autorefraktometry, ale pacienty skiaskopují. Mají pojízdnou štěrbinu, takže pacient nemusí přecházet. Nález pak nadiktují na diktafon. Žádanky na další vyšetření vypisuje setra. Na každého pacienta má lékař 20-30min. Za každé vyšetření pacienti platí poplatek 22euro a čekací doba na vyšetření je 2-3 měsíce.

Na klinice pracuje 15 rezidentů a 40 specialistů, z nichž téměř tři čtvrtiny pracují na zkrácený úvazek a chodí pracovat na soukromé, dle nich i lépe placené, kliniky. Pracovní doba je od 8 do 16hodin s hodinovou přestávkou na oběd. Pohotovostní služby slouží jen rezidenti, specialisté jsou na telefonu a pokud je to nutné, musí se do hodiny dostavit na kliniku. Lékaři jsou oprávněni ošetřit jen pacienta, který prošel tzv. všeobecnou ambulancí.

Můj první a poslední den na oční klinice jsem strávila s panem profesorem Kivelä, nesmírně chytrým a laskavým člověkem. Hned v úvodu jsem měla možnost vidět na op. sále explantaci radioaktivní destičky s rutheniem u pacienta léčeného pro melanom. Odpoledne jsem se mohla spolupodílet s panem profesorem na vyšetřování očních onkologických pacientů. Ty vyšetří na štěrbinové lampě, oč. pozadí zkontroluje indirektním oftalmoskopem, provede UZ vyšetření a případně barevný snímek fundu.

Druhý den jsem se s panem doktorem Uusitalo věnovala problematice předního segmentu a operaci katarakty. Operují cca 800-900 katarakt ročně, většinou ambulantně. Čekací doba na operaci je 6-9 měsíců. Rozlišují tzv. private and public patients. Všichni pacienti jsou na op. sále monitorováni anesteziologem, který je zodpovědný i za místní anestezii. V některých případech anebo na přání klienta operují obě oči v jednom sezení.

Třetí den jsem začala asistencí na zákrokovém sále při operaci ptózy horního víčka. Zbytek dne jsem se věnovala spoluvyšetření dětských pacientů.

Čtvrtý den jsem začala v poradně pro diabetickou retinopathii. Tam mě nejvíc zaujalo to, že mají laser nainstalovaný na štěrbinovou lampu. Druhou část dne jsem strávila s paní doktorkou Puska, která se věnuje glaukomu a zajímá se především o cyclofotokoagulaci u obtížně řešitelných a komplikovaných glaukomů.

Na kliniku jsem dojížděla tramvají č. 4 z poloostrova Katanajokka, kde jsem byla ubytovaná. Cesta trvala přibližně 20 minut. Odpoledne jsem trávila návštěvou význačných helsinských míst a parků, kde se dá krásně relaxovat za poslechu živé hudby. Na vše bylo dostatek času, protože v Helsinkách se stmívalo až po desáté hodině.

Možnost pobytu na zahraniční klinice je velmi dobrou zkušeností pro mladého oftalmologa a tímto bych ještě jednou ráda poděkovala paní dr. Pavle Dohnalové za obětavost při vyřizování těchto stáží a pořádání sjezdů mladých oftalmologů. Dík také patří panu primáři Zieglerovi.

Eva Tihelková
Nemocnice Přerov
Oční oddělení