Helsinky (Barbora Jirková)

V červnu 2009 jsem měla jedinečnou možnost absolvovat 5denní stáž na největší finské Oční klinice v Helsinkách (Helsinki University Central Hospital). V prvé řadě tímto velmi děkuji paní doktorce Pavle Dohnalové a firmě Pfizer, díky nimž byla mně a dalším kolegům tato zkušenost umožněna. Samotný nápad a neméně potom náročná organizace stáží jsou zcela unikátní. Přímo na klinice jsem měla možnost pohovořit s jinými kolegy, rezidenty z různých evropských zemí, a nikdo z nich takovouto možnost rozhodně nemá. Rezidentské stáže v zahraničí si musejí hradit a zařizovat sami. Oproti tomu byla moje stáž v Helsinkách doslova procházkou růžovým sadem. Doprava a ubytování byly bezvadně zajištěny firmou Pfizer a ihned po vřelém přivítání paní sekretářkou a profesorem Kivelä jsem pochopila, že nastávajících 5 dní bude mít pro mě opravdu velký význam. Všichni lékaři včetně rezidentů se ke mně chovali velmi pěkně a vždy byli ochotni odpovědět každou mou otázku.

Vzhledem k tomu, že předchozí zprávy popisují podobné zážitky, jaké jsem měla i já, zaměřím se jen na referenci zatím nezmiňovaných zkušeností.

Práce všech specialistů a rezidentů je na klinice velmi pečlivě rozvržena tak, aby každý z nich měl dostatek času na klidnou a důslednou práci s pacientem. Díky tomu se celou klinikou nese pohoda a vlídná nálada. Klinika je současně i významným výzkumným pracovištěm v zemi. Všimla jsem si mnoha laboratoří, které jsem ale neměla čas navštívit a bylo zřejmé, že lékaři mají také možnost a čas podílet se velkou měrou na vědecké činnosti. Velmi mě zaujal výukový trakt pro studenty a rezidenty. Je zde několik operačních trenažérů – v podstatě jsou to starší mikroskopy, operační přístroje a velké množství vyřazených chirurgických nástrojů určených k výuce operativy na prasečích očích. Tyto nejsou volně přístupné. Po zaplacení asi 300 Euro máte k dispozici klíč od trenažérů a lednice, kde si můžete kdykoliv postupně vybrat asi 100 očí. Měla jsem možnost jít se podívat na nácvik penetrující keratoplastiky s rezidentkou z Kazachstánu. Nejprve problematiku nastudovala, poté u těchto výkonů asistovala na operačním sále a pak si šla výkon vyzkoušet. Nakonec konzultovala se specialisty znovu na operačním sále to, co jí nebylo jasné… Zajímavá zkušenost.

Hned první den jsem měla možnost navštívit operační trakt. Ten tvoří 8 operačních sálů rozlišených podle typu prováděných operací. Jeden ze sálů je připraven k akutním výkonům. Centrální počítačový systém (OPERA 3.0) monitoruje činnost na všech sálech. Operatér se přihlásí do systému, když přijde na operační sál a po výkonu nadiktuje na diktafon operační protokol, který je ihned přepsán a podán k podpisu. Všechny výkony mají přidělený čas dle předpokládané délky výkonu dle operačního programu. Například na operaci katarakty specialistou je přiděleno 30 minut, při implantaci třeba torické IOL je čas 45 minut a pro rezidenta je na nekomplikovanou operaci katarakty vymezen čas 60 minut. Jsou-li operovány obě oči, je čas zdvojnásoben, neboť je třeba zajistit zcela nové operační pole. Po operaci katarakty dostane pacient lokální antibiotika na týden a kortikoidy na 3 týdny. První kontrola v ambulanci spádového oftalmologa je až za měsíc!

U všech operací asistuje anesteziolog, monitoruje vitální funkce, zajišťuje analgezii a stále komunikuje, stejně jako operatér, s pacientem. Pacienti se při ambulantních výkonech na sál dostaví doslova i s „kabelkou“, nepřevlékají se a ani se nezouvají. Vstupují na operační sál jiným vchodem, než personál sálů. Všichni pacienti platí jednotnou cenu za jakoukoliv operaci - 75 Euro (týká se všech chirurgických oborů) a jen dle typu pojištění je 20-100% vráceno pacientovi pojišťovnou. Nedoplácí se za „lepší“ typ IOL. Rozhoduje lékař, jakou IOL pacientovi implantuje.

Další dny jsem absolvovala v různých poradnách (rohovková, glaukomová, onkologická a poradna pro zadní segment). I zde existuje přesný rozvrh objednaných pacientů. Začátek pracovní doby je v 8,00hod, po ranním hlášení se začíná v 9.00hod a do 11.30hod je po 30 min objednáno 5 pacientů. Po hodinové pauze na oběd jsou od 12.30hod do 14.30hod objednáni 4 pacienti. Pak zbývá čas na vlastní pracovní činnost do 16.00hod. Za ambulantní ošetření platí asi 20 Euro. Přesnou částku mi ale lékaři nedokázali říct, neboť poplatky se platí při registraci na přepážce a lékaři jsou zbaveni téměř všech administrativních úkonů. Po provedení vyšetření či zákroku zprávy diktují na diktafon a zprávy jsou pacientům doručeny poštou. U všech pacientů si lékaři vždy sami vyšetří zrakovou ostrost, nitrooční tlak a provede sám všechna potřebná přístrojová vyšetření. Nitrooční tlak měří tonometrem „Icare“. U nás zatím nepříliš rozšířen. Tento přístroj byl vyvinut ve Finsku přímo ve spolupráci s Helsinskou Oční klinikou. Měření nitroočního tlaku je založeno na rychlém dotyku povrchu rohovky velmi tenkou sondou přenosného přístroje. Měření vyšetřovaný nevnímá, přestože je prováděno bez topické anestezie. Tenká sonda se vyhodí po každém použití. Přístroj jsem měla možnost vyzkoušet, jeho používání je velmi snadné. Je vhodný i pro vyšetření malých dětí, či méně spolupracujících pacientů.

 

Co se týká organizace péče o nemocné, mě dále zaujalo, jak jsou zajištěny preventivní kontroly očního pozadí u pacientů s diabetem. Pokud zatím nejsou sledováni pro diabetickou retinopatii, jsou vyšetřeni pouze praktickým lékařem a to tak, že nechají pacienta vyfotit na funduskameře ve fotolabu, asi jako když potřebujete fotografii na pas. Tuto fotku pak sám praktický lékař zhodnotí a k oftalmologovi odesílá až v případě nálezu patologie na očním pozadí. Čekací doba na vyšetření je však kolem půl roku.

Mé další zkušenosti s chodem kliniky se shodují s těmi, které již popsali kolegové v předchozích zprávách. Jim tímto také děkuji za užitečné informace, které mi ulehčily orientaci v cizím prostředí a tak jsem si mohla týden ve Finsku mnohem lépe užít.

Do práce jsem dojížděla tramvají a zpět vždy pěšky a to pokaždé jinou cestou, abych toho co nejvíce viděla. Helsinky jsou krásné, poklidné a vlídné město. Ale pozor na počasí! Byl červen, hned první den bylo snad 30 stupňů Celsia. Lidé seděli po skupinkách kdekoliv na trávníku snad po celém městě. Všude je totiž velké množství udržovaných zelených ploch. Dokonce jsem viděla i skupinku mladých lidí, jak na trávníku, téměř v centru města, grilují. Druhý den se poměrně ochladilo a třetí den jsem oblékla i zimní bundu a rukavice!! Alespoň jsem měla důvod navštívit jednu z vyhlášených restaurací a ochutnat místní speciality. A večer se zahřát v sauně, která je samozřejmostí všech hotelů. V dalších dnech jsem mimo jiné navštívila i nádherný místní skanzen vystavený na jednom z ostrovů. Když závěrem týdne zjistíte, že jste nestihly všechny zajímavosti, doporučuji půjčit si kolo na některém ze stojanů, které jsou umístěny různě v centru města. Za jedno Euro si odemknete zámek kola (i když nevalné kvality), můžete s ním jezdit celý den a vrátit na kterémkoliv jiném stojanu.

Pobyt v Helsinkách jsem si vážně moc užila a to po všech stránkách. Ještě jednou tímto děkuji všem organizátorům za jedinečný nápad a skvělou organizaci.

MUDr. Barbora Jirková, Oční klinika FN Olomouc (zdjirka@volny.cz)

Kontakt

Česká společnost mladých oftalmologů
Sokolovská 2362, 39003 Tábor