Zpráva ze zahraniční stáže na očním odd. Queen’s Medical Centre - Univerzitní nemocnice v Nottinghamu (24. - 30.9.2013)

Nejdříve bych chtěla poděkovat paní doktorce Pavle Dohnalové a firmě Alcon za skvělou možnost zúčastnit se této zahraniční stáže, která by podle mého názoru byla pro každého mladého oftalmologa přínosem a taky zajímavým zpestřením praxe.

Měla jsem možnost strávit týden (24.9. - 30.9.2012) na očním oddělení Queen’s Medical Centre - Univerzitní nemocnice Nottingham ve Velké Británii.

První den mě čekalo milé přivítání paní sekretářky, od které jsem obdržela týdenní program a všechny potřebné informace včetně čipové karty pro pohyb po nemocnici, vstupu do knihovny i nemocniční restaurace. Byla jsem přidělena k panu profesorovi Vernonovi, specialistovi z oblasti glaukomu a diabetologie. Celý týden jsem strávila na ambulancích, kde jsem mohla přihlížet vyšetřovacímu postupu našich anglických kolegů. Návštěvu sálu plánovanou na pondělní dopoledne jsem bohužel nestihla z důvodu nutné preventivní prohlídky a zařízení čipové karty. V rámci stáže jsem se zúčastnila i pátečního vzdělávacího semináře, který připravují mladí oftalmologové pro své kolegy každý týden. Tohoto odpoledního semináře se účastní i starší zkušení lékaři, profesoři a diskutují problém s mladými lékaři.

Oční oddělení v Queen’s Medical Centre je poměrně rozsáhlé, zabírá 3 patra. Moc se mi líbila organizace práce a objednávání pacientů - ke konkrétnímu lékaři na konkrétní čas, takže se v čekárně netvořily žádné fronty. Je pravdou, že denně ordinovalo cca 15-20 lékařů v samostatné ambulanci, pacienti byli objednáváni po 30 minutách. Lékaři pracují bez sestry, změří NOT aplanačně a dle potřeby si pacienta sami rozkapou (všechny kapky mají v jednorázovém balení). Každý pacient je předvyšetřen optometristou - nejlépe korigovaná zraková ostrost, popřípadě má již hotový perimetr, OCT, biometrii (vše provádí školení pracovníci a bylo jich tam dostatek) pokud to bylo indikováno a objednáno lékařem při poslední kontrole. Neexistuje, aby lékaře při vyšetření rušil telefon, osobní mobilní telefony si také ztišují. Zajímavé a trošku zvláštní mi přišlo, že si pan profesor každé ráno
vyhrnul rukávy na košili do poloviny předloktí a sundal hodinky - prý pacient nesmí mít pocit, že lékař nemá čas nebo někam spěchá. Lékaři v Anglii chodí v civilu, bez bílého pláště - muži vždy košile a kravata, ženy většinou sukni a blůzku.
Mimochodem čekárny byly velmi prostorné, čisté, s dostatečným množstvím židlí k sezení, s několika WC (včetně bezbariérového), barelem s vodou a na každém rohu byl dezinfekční přípravek na ruce. Nápis "clean your hands" mě provázel na každém kroku.

Co se týče diagnostických a terapeutických metod je jejich rozsah podobný jako u nás, jen jsem měla pocit, že jsou trošku "pozadu". Například v chirurgické terapii glaukomu provádějí pouze TE, obvykle hned s MMC (je pravda, že to funguje, protože většina pacientů pana profesora, které jsem za ten týden viděla, byla po TE+MMC kompenzována a ve většině případů i bez antiglaukomové terapie). Hyalaflow, Ologen, Express, viskokanaloplastiku z praxe neznají. Sám pan profesor byl překvapen, že to vše u nás v Praze děláme, dost se divil, prý před 20 lety, kdy byl na návštěvě v Praze on, byla Anglie daleko napřed. Myslím ale, že je to jen otázka financí - Queen’s Medical Centre je součastí NHS (National Health Servise), v privátních centrech je to určitě jinak.
Dalším překvapením pro mne bylo, že zápisy píšou lékaři ručně, takže "pacient's record" byla pořádná a ne moc přehledná „bichle“. Elektronicky píšou pouze zápisy po operacích, s doporučením a nutnou terapií (na to mají předvolené elektronické formuláře) a výtisk posílají praktickému lékaři poštou. Na pohovoru s pacientem si dávají záležet a mají na to vyhrazeno dostatek času, nepracují v takovém shonu, jako je tomu u nás.
Pacienti jsou objednávání po půl hodině. Oficiálně pracovní doba začíná v 9:00 hod., ale lékaři začali pracovat kolem 9:30 a končili mezi 16:00 až 18:00 hod.

Celkově na očním oddělení vládla pohoda, žádný spěch, pacienti uctivě čekali na vyšetření svým lékařem. Ani jednou jsem se nesetkala s negativní reakcí pacienta, že není vyšetřen na objednaný čas a musí chvilku čekat. Údajně se s nevrlými a netrpělivými pacienty moc nesetkávají.

Bydlela jsem na předměstí Nottinghamu, asi 30 minut chůze od nemocnice nebo 12 minut jízdy autobusem. Byla možnost ubytovat se i v areálu nemocnice, ale nevyužila jsem to. Alespoň jsem měla možnost každý den prozkoumat okolí (i když většinou bylo už pozdní odpoledne a jak je v Anglii "zvykem" bylo sychravo nebo rovnou pršelo:).
Na průzkum městečka Robina Hooda jsem si pak ještě nechala víkend. A počasí mi taky přálo, ukázalo se i anglické sluníčko:)

Ještě jednou díky Alconu i paní doktorce Dohnalové za skvělou příležitost!

Andrea Beňová, Oční klinika VFN Praha

Kontakt

Česká společnost mladých oftalmologů
Sokolovská 2362, 39003 Tábor